Slovak Open
Výjezd na Slovak open byl opravdovým zážitkem, jak podotkl Petr, tady si člověk uvědomí, jak moc ten sport má rád. Pátek sraz v 9 hodin městská hala Jablonec ve složení Jarda Kozelka, Tereza Meislová, Míša Kerlehová a po akademické čtvrthodince dorazil trenér J. Dovybavil Jarouška, který shazoval ze čtvrtka na pátek 3,5 kg a mozek mu už nefungoval, takže trenéra trochu nasštval J.
V Praze odjezd půl dvanáctá směr Bánská Bystrica, cesta velice pohodlná příjezd po 20 hodině. Trenérská konzultace probíhá na recepci hotelu do 4do rána a v 7 hodin snídaně. Přesun do haly, kde mě osobně opět slovenští bratři překvapili. A to jsem minulý rok řekl, že mě nic už nepřekvapí. Na 104 zápasů postavili jeden ring a to ráno ještě čekali na výpravu Chorvatska. Po sečtení časů zápasů nám bylo nám jasné, že neodjedeme dřív jak ve tři ráno. Slovenští borci se domluvili, že finále se pojede na 2x2 minuty ale po 10 utkáních se domluvili na jedno 3minutové kolo. To už jsem opět málem vylétl z kůže a zapracoval jsem na své oblíbenosti u rozhodčích J. Opět jsem nějak nemohl přehlédnout, že je to zařazené do seriálu světových pohárů Wako a tudíž by se to mělo řídit jejich pravidly. Nakonec jsme domluvili 2x1,5 minuty s půlminutovou pauzou. Abych aspoň jednou za zápas mohl zápasníkům poradit..
Petr Kareš se poprvé po operaci vrátil k zápasení ale jen v kicklightu, protože má teprve 3 týdny po operaci a ruka samozřejmě bolela. I tak si přivezl zlatou a porazil bývalého juniorského mistra světa světa WAKO v kicklightu. Dobré chvíle střídali horší chvíle, nicméně celkově jsem byl spokojen.
Míše nepřál los do obou disciplín ji svedl s reprezentantkou Slovenska a medailistkou z MS Wako. Poprvé jsem ji nahnal do jiné disciplíny než K1 a předvedla slušný boxing. Ale soupeřka byla doma a opravdu kvalitní. V obou disciplínách jsme prohráli na body a právě v těchto zápasech nám chyběl čas a počet kol, na který to mělo být vypsané.
Jarda Kozelka ve fullcontactu v prvním zápase ničil soupeře tvrdostí a pevným krytem. V semifinále stejnou taktikou na výborného a aktivnějšího poláka nestačil na body, ale jsem přesvědčen, že jsme měli vyhrát. Jarda sice pracoval méně ale za to přesně. Pohybově a kombinačně lepší soupeř trefoval pouze dvojitý kryt. Jarda Třetí místo, k tomu přidal ještě jedno z K1 jedna kde ho vycvičil v semifinále další polák, ten však celou váhu vyhrál a zopakoval tak loňské vítězství.
Poslední naší závodnicí byla Tereza Meislová, která si odbyla svou premiéru rovnou na mezinárodní scéně J Mezi juniorkami ve fullcontactu prohrála své finále se zástupkyní Polska. V kicklightu, ale překvapila a svou houževnatostí přejela dvě slovenské závodnice. Ve finále ji čekal tvrdší oříšek rychlá technická závodnice. Věděli jsme, že její kvalitu ještě nemáme tak jsme ji chtěli aspoň trochu nabouchat, aby na nás vzpomínala v dobrém J Terce se povedlo ji zatopit slušně a prohrála jen 2:1 na body.
Poslední zápasy jsme doboxovali kolem 23 hodiny a razili jsme tím samým pohodlným autobusem domů. V 6 ráno Praha, všichni totálně zničený a těšící se na další výjezd :D. Všem patří poklona nejen závodníkům Iron fighters ale celé české výpravě.
Naši tři závodníci teprve sbírají zkušenosti a vědí, že je potřeba ještě hodně makat aby se dostali na stupně nejvyšší. Potenciál v nich je, tak držme palce, aby jim vydrželo odhodlání a sebekázeň. Jak říkám není to lehké, ale kdyby bylo, dělal by to každý. Děkuji všem za reprezentaci klubu.